poslední změna 8. dubna 1999
Predvecer 80. vyroci vzniku Ceskoslovenske republiky (27. rijna 1998 dopoledne) si toto vyznamne vyroci ve Velke aule Karolina pripomenulo slavnostni zasedani vedecke rady UK spolu se Spolecnosti Edvarda Benese. V predsednictvu zasedli vedle rektora UK, prof. Karla Maleho i clenove jeho kolegia (prorektori prof. Koutecky, prof. Panek) i dekani vsech fakult UK. Vzacne hosty (cleny vlady CR, zastupce MSMT CR, polance a senatory, zastupce Kancelare prezidenta republiky, i obcanskych a spolecenskych organizaci) privital v zaplnene sale karolinske auly prorektor UK, prof. Pavel Klener. Osobne se slavnosti zucastnil take cestny doktor UK, skladatel Petr Eben, jehoz Dve invokace pro pozoun a varhany na choral sv. Vaclava cely program slavnostniho dopoledne ukoncily.
Po uvitani hostu se jako prvni ujal slova rektor UK, prof. Karel Maly. Ve svem kratkem shrnuti pricin existence ceskoslovenskeho a ceskeho statu zduraznil, ze "pripomenuti na akademicke pude univerzitni je soucasne oslavou vsech tech muzu a zen, kteri se na nasi tak dlouhe pouti evropskymi dejinami a zejmena ve dvou svetovych valkach zaslouzili o to, ze navzdory vsemu tento narod stale existuje a poskytuje bezpecny ramec nasi narodni existenci. Jsme jim mnohym zavazani a jsme take odpovedni za to, abychom jejich dedictvi zachovali a rozmnozili." Rektor UK ovsem nezustaval pouze u historickych reminiscenci, po pripomenuti boje nasich predku o podobu moderniho naroda v 19. stoleti zminil i soucasnou cestu naseho naroda mezi cleny EU. Podle prof. Maleho by nemelo jit o vstup zchudleho, ustraseneho pribuzneho, ale o vstup sebevedomeho partnera, "ktery si je vedom sve duchovni kvality, sveho duchovniho vkladu, kterym po staleti prispival a stale prispiva k rozvoji dusevniho bohatstvi Evropy a jejich narodu". Po slovech Jeho Magnificence oslovila auditorium prof. PhDr. Vera Olivova - shromazdene pozdravila nejen jako clenka Univerzity Karlovy, ale predevsim jako predsedkyne Spolecnosti Edvarda Benese (je zamerena na studium dila muze, ktery jako druhy profesor Univerzity Karlovy po T. G. Masarykovi usedl na prezidentsky stolec). Pote vystoupil se slavnostni prednaskou prof. PhDr. Robert Kvacek, CSc. z Ustavu ceskych dejin FF UK. Ten se ve sve excelentni reci vratil k samym korenum myslenky na samostatny stat, k prvnim uvaham na jeho existenci. Kratce shrnul take nazorova i ideove-politicka vychodiska T. G. Masaryka v jeho myslenkach na samostatny stat: "Ceskoslovensko mohlo byt politicko geograficky vyssi mezinarodni kvalitou," prohlasil prof. Kvacek, "Slovenskem se oteviralo na vychod a svym zdrojem, mezinarodni orientaci a demokracii si chtelo zajistit rozhodne, pevne spojeni se Zapadem." Pote prednasejici zminil pocatky nove historicke zkusenosti nezavisleho statu, vyvoj odmitaveho stanoviska sudetonemecke politiky na vyhlaseni Ceskoslovenska, koalicni vladni politiku, ceskoslovenskou zahranicni politiku i horlivou Benesovu praci ve Spolecnosti narodu. Pripomenul take demokratismus, ideovou konstantu ctyrikrat zvoleneho prezidenta Ceskoslovenska, T. G. Masaryka (byl jim 17 let). K ceskemu autorstvi ustavy noveho statu prof. Kvacek prohlasil: "Demokraticke republikanske zrizeni prijala ceska spolecnost jiz jako samozrejmost, ac bylo pro ni zcela novou statni a politickou formou... Jistou povrchnost demokracie zpusobovaly hlavne politicke strany, ktere si prisvojovaly az neumerny prostor v zivote statu a nechovaly se pak vzdy s nezbytnou odpovednosti." V dalsich castech se jeste prednasejici vratil k narodnostni politice noveho statu i ke zdrojum osobnosti a autority Masarykova prezidentstvi. Zaver prednasky venoval nas vyznamny historik ceskych dejin 20. stoleti eskalaci nemeckeho nacionalismu, dobe, kdy "politicky tlak usilujici o izolaci Ceskoslovenska smeroval k valecnemu vyrizeni tohoto statu". V zaveru sve prednasky se prof. Kvacek vratil k stale aktualnimu "dedictvi" dvacetileteho statu doby prvni republiky. Podle jeho slov "pad demokratickeho Ceskoslovenska spoluurcil osud stredni Evropy nejen na sedm nacistickych let, nejen na komunisticke pulstoleti, ale pusobi tu dodnes. Uz je neslo nove statne zbudovat. Ceskoslovensko tedy patri dejinam. Zivy je jeho ideove politicky fundament. Bylo vaznym pokusem o demokracii, nebot demokracie je stale jako by pokus, je tvarnou, otevrenou spolecnosti. Ceskoslovenska spolecnost takovou byla. Dostatecny duvod, abychom ji ucinili obsahem i duvodem rijnoveho vyroci."