Na snímku provádí PhDr. Lubomír Sršeň otevřenou expozicí prof. Karla Malého, rektora UK.Dvěstě let musela naše veřejnost čekat na okamžik zpřístupnění souboru unikátních předmětů, náležících ke Klementinskému muzeu, nejstaršímu muzeu nejen v českých zemích, ale v celé Evropě. Dne 2. dubna 1998 expozici s názvem Klementinské Matematické muzeum v karolinském tzv. fisku v přízemí Karolina slavnostně zahájil prof. Karel Malý, rektor Univerzity Karlovy, za přítomnosti prorektorů UK a vzácných hostů: generálního ředitele Národního muzea Milana Stloukala, ředitele Národní knihovny PhDr. Vojtěcha Balíka a dalších významných osobností. Přítomen byl také ředitel Ústavu dějin Archivu UK, prof. Josef Petráň, kterého rektor UK označil ve svém vystoupení za "otce myšlenky přiblížit našim současníkům vědní zájmy raného středověku"... Mezi klady pražské univerzity, řekl mimo jiné prof. Karel Malý, "náleželo karolinské muzeum matematiků... patřilo k povinnostem učených hostů Prahy shlédnout tyto mechanické stroje, názorné pomůcky a vědecké přístroje. Charakter Matematického muzea se příliš nelišil od renesančních a barokních soukromých kabinetů kuriozit a vzácností..." Idea muzea, ojedinělé názorné encyklopedie, se zřejmě formovala již v průběhu 16. století. A rok před korunovací krále Karla VI. (1722) jezuité shromažďované předměty nejrůznějšího charakteru zpřístupnili. Po šedesáti letech byly sbírky, které svědčily o náklonnosti jezuitů k vědeckému bádání, rozptýleny (po zrušení jejich řádu roku 1773). Muzeum zaniklo v roce 1785 a jednotlivé exponáty se zachovaly v nejrůznějších institucích. Po úvodu rektora UK se ujal slova PhDr. Lubomír Sršeň, z oddělení nejstarších českých dějin Národního muzea. Připomenul klíčové setkání s prof. Petráněm, který v něm probudil zájem "identifikovat předměty, které do Matematického muzea náležely". Byla to téměř detektivní práce, přiznává autor koncepce expozice, ale nakonec se díky "dochovalým archívním inventářům" podařilo shromáždit sbírky, které tehdejší spektrum kolekcí dobře dokumentuje. Ve vystavené "všehochuti" nádherných předmětů vévodí padesáti dochovaným přístrojům vzácné hodiny a glóby z Klementina, dále dva cenné sextanty Tycha de Brahe a astronomické přístoje. Výstava Matematického muzea významně obohatila stávající trojici expozicí, otevřených v současné chvíli v budově Karolina.
Na snímku provádí PhDr. Lubomír Sršeň otevřenou expozicí prof. Karla Malého, rektora UK.
poslední změna 13. dubna 1998