Hudební hostina v Rudolfinu
Slavnostní atmosféra zavládla v hodinách nedělního podvečera (5. dubna 1998) v Rudolfinu. Zdaleka viditelná vlajka s oranžovým nápisem 650 let Univerzity Karlovy avizovala, jaká akce se v sídle České filharmonie chystá. Před osmou hodinou se auditorium zaplnilo členy akademické obce Univerzity Karlovy (rektor UK, členové jeho kolegia, děkani jednotlivých fakult) spolu s předsedou vlády Josefem Tošovským, ministry české vlády, předsedou Nejvyššího soudu ČR Otakarem Motejlem a dalšími oficiálními osobnostmi - především pak příznivci Univerzity Karlovy z domova i ze zahraničí, pozvanými hosty, kteří do Prahy přijeli v předvečer univerzitního jubilea. Po tónech státní hymny se na forbíně objevil rektor Univerzity Karlovy, prof. Karel Malý, aby přivítal "vážené přátele", přítomné slavnostního koncertu "v inspirujícím prostředí, zasvěceném umění". "Scházíme se," řekl mimo jiné prof. Karel Malý, abychom si "připomněli 650-tiletou letou cestu slávy i odříkání naší Alma mater, ale především význam vědy a vzdělanosti pro naši současnost i pro příští generace. Připomínáme si význam univerzitních idejí, spočívajících ve svobodě, otevřenosti, odpovědnosti i spiritualitě akademické obce, oněch idejí, které překračují hranice států, kultur a náboženství a spojují lidstvo v jeho neustávající touze po poznání, hledání a nalézání pravdy..." Dále pak prof. Karel Malý poděkoval mecenášům, partnerům oslav UK: České spořitelně, a. s. (zastoupené jejím generálním ředitelem Jaroslavem Klapalem), Unipetrolem, a. s. (večera se zúčastnil člen představenstva Ing. Ivan Souček) i mediálním společnostem - MaFra (generální ředitel Clemens Bauer a předseda představenstva Ing. Pavel Hoffmann), Ringier, a. s. (Ing. Milan Kopecký, ředitel kanceláře generálního ředitele), Český rozhlas (programový ředitel Josef Havel) a České televizi (generální ředitel Jakub Puchalský), druhý program ČT uváděl celý koncert v přímém přenosu. V závěru svého projevu pozval rektor UK přítomné k "duchovní hudební hostině" - na její přípravě se velkou mírou podíleli mistr Petr Eben, dirigent Vladimir Ashkenazy, Česká filharmonie, Mužský sbor Kühnova smíšeného sboru se sbormistrem Pavlem Kühnem.
Krátce po dvacáté hodině začal slavnostní koncert v Rudolfinu první skladbou programu, kantátou pro mužský sbor a orchestr Petra Ebena, na slova Zakládací listiny UK (Pocta Karlu IV.). Tato skladba vznikla v jubilejním roce 600. výročí úmrtí Karla IV. - skladatele inspiroval krásný poetický jazyk k spontánnímu tvůrčímu činu. Slavnostní a patetickou vznosnost vlastního obsahu textu zdůraznil v jeho skladbě doprovod, exponující žesťové nástroje. V první půli koncertu zazněly ještě tóny děl dvou francouzských skladatelů - Maurice Ravela a Alberta Roussela. Barevnost a imprese obou Ravelových skladeb (Bárky na oceáně a Alborada del grazioso) uchvátila svou dynamikou posluchače. Stejně tak přítomní aplaudovali po skončení Rousselově baletní skladbě Bakchus a Ariadna (1930). Po přestávce, v nímž se setkal rektor UK v prezidentském salonku a členové jeho kolegia, s ministerským předsedou, ministry vlády ČR a generálními sponzory jubilea, zahrála Česká filharmonie Dvořákovu Symfonii č. 8 G dur. Po doznění energických trubkových fanfár, uvozujících finální větu, se rozlehl Rudolfinem bouřlivý aplaus. Patřil především výkonu vitálního dirigenta ČF (všechny skladby dirigoval V. Ashkenazy zpaměti, bez partitur) - pod jeho vedením podala Česká filharmonie fenomenální výkon. Po skončení koncertu se konala ve Dvoraně Rudolfina pro přítomné slavnostní recepce.
(mich)
Foto Forum: z archívu UK
poslední změna 13. dubna 1998
Krátce po dvacáté hodině začal slavnostní koncert v Rudolfinu první skladbou programu, kantátou pro mužský sbor a orchestr Petra Ebena, na slova Zakládací listiny UK (Pocta Karlu IV.). Tato skladba vznikla v jubilejním roce 600. výročí úmrtí Karla IV. - skladatele inspiroval krásný poetický jazyk k spontánnímu tvůrčímu činu. Slavnostní a patetickou vznosnost vlastního obsahu textu zdůraznil v jeho skladbě doprovod, exponující žesťové nástroje. V první půli koncertu zazněly ještě tóny děl dvou francouzských skladatelů - Maurice Ravela a Alberta Roussela. Barevnost a imprese obou Ravelových skladeb (Bárky na oceáně a Alborada del grazioso) uchvátila svou dynamikou posluchače. Stejně tak přítomní aplaudovali po skončení Rousselově baletní skladbě Bakchus a Ariadna (1930). Po přestávce, v nímž se setkal rektor UK v prezidentském salonku a členové jeho kolegia, s ministerským předsedou, ministry vlády ČR a generálními sponzory jubilea, zahrála Česká filharmonie Dvořákovu Symfonii č. 8 G dur. Po doznění energických trubkových fanfár, uvozujících finální větu, se rozlehl Rudolfinem bouřlivý aplaus. Patřil především výkonu vitálního dirigenta ČF (všechny skladby dirigoval V. Ashkenazy zpaměti, bez partitur) - pod jeho vedením podala Česká filharmonie fenomenální výkon. Po skončení koncertu se konala ve Dvoraně Rudolfina pro přítomné slavnostní recepce.