Oslavy jubilea končí, život univerzity pokračuje
Jednou z posledních akcí k ukončení oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy bylo slavnostní rozšířené zasedání vědecké rady UK, které se uskutečnilo 7. dubna 1999 ve Velké aule Karolina. Zasedání se zúčastnily významné osobnosti našeho politického, kulturního a společenského života - guvernér ČNB Josef Tošovský, místopředseda Senátu ČR Ivan Havlíček, ministr zdravotnictví Ivan David, 1. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Roskovec, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Josef Průša, předseda Akademie věd ČR Rudolf Zahradník. Mezi hosty v auditoriu byli přítomni rektoři partnerských univerzit Evropských měst kultury, představitelé pražského diplomatického sboru a zástupci generálních i mediálních partnerů sponzorů Univerzity Karlovy.
Slavnostní projev rektora UK
S hlavním projevem vystoupil rektor UK prof. Karel Malý. Ve své bilanci času jubilea uvedl, že oslavy nejsou pouhou rekapitulací a bilancí toho, co univerzita udělal - jubileum také přineslo trvalé hodnoty. Upozornilo veřejnost na význam vzdělání a kultury pro šťastný vývoj národa a státu směrem k trvalé prosperitě. Podle slov rektora se základním mottem oslav stala "idea univerzity jako svobodného učení, jako společenství učitelů a studentů, ve kterém rozhoduje síla argumentu, nikoliv společenské postavení či hierarchie moci".
Přítomnost prezidenta Václava Havla, předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády v čestném předsednictvu oslav, stejně jako jejich účast na jednotlivých významných akcích dokládají, že bylo "poselství univerzity dobře porozuměno". Prof. K. Malý také poukázal na vědecký obsah i přínos oslav: "V době oslav bylo uděleno 22 čestných doktorátů významným představitelům světové vědy, mezi nimi také třem nositelům Nobelovy ceny. Uspořádáním 141 kongresů, konferencí a sympozií, z toho 57 mezinárodních, se stala Praha načas skutečným centrem světové vědy."
Zmínil se také o tom, že výročí UK se dostalo i do vesmíru: "Na návrh astronomů - ředitelky hvězdárny na Kleti J. Tiché, ředitele Astronomického ústavu prof. M. Šolce, M. Tichého a Z. Moravce, dostala planetka, objevená 18. srpna 1997 na Kleti, název Alma mater."
Oslavy také přispěly k vydání celé řady důležitých vědeckých publikací, např. čtyřsvazkové Dějiny Univerzity Karlovy, na které veřejnost čekala od poloviny minulého století. Oslav bylo využilo k rozvíjení zahraničních kontaktů s partnerskými univerzitami.
K významným událostem kulatého jubilea patří akreditace 1. LF UK v USA, návštěva prezidenta Asociace evropských univerzit Josepa Bricalla, státní návštěva předsedy španělské vlády José M. Aznara Lopeze, prezidenta Chile Eduarda Freie Ruize-Tagleho. Mimořádnou kulturní událostí se stala i výstava darů výtvarníků k poctě Univerzity Karlovy (téměř 300 prací), při které se zdůraznilo sepětí univerzity s kulturou a která se stala výrazem úcty a přátelství umělecké obce k univerzitě.Nejen akademické veřejnosti byly určeny jubilejní a pamětní medaile, které samy o sobě představují umělecká díla - autorů prof. Harcuby a prof. Soukupa. Jubilejní medaile byly uděleny 183 osobnostem, pamětní pak 897 pracovníkům UK. Díky oslavám došlo k velkorysé obnově Karolina v celkové hodnotě 100 milionů korun. Sluší se uvést dar Poslanecké sněmovny ve výši 25 milionů korun, nový objekt v Jinonicích v hodnotě 250 milionů korun, a dlouhou řadu sponzorských darů (1,5 milionu) poukazovaných na účet Spolku přátel a absolventů UK - Carolinum. Na účet fakult v souvislosti s oslavami přibylo 10 milionů korun. Celkem se hmotný výsledek oslav blíží hodnotě 400 milionů korun.
"Univerzitu tvoří především studenti," prohlásil dále rektor UK. "Těžištěm studentských akcí byl zejména celopražský majáles, Rektorský den, softbalový turnaj, mezifakultní vodácké závody a akademické mistrovství světa v judu."
V závěru svého vystoupení rektor univerzity zvláště poděkoval sponzorům, kteří se podíleli na finančním i mediálním zajišťování oslav - České spořitelně, a. s., firmě Unipetrol, a. a., České televizi, Českému rozhlasu, společnostem MaFra a Ringier a jednotlivým pracovníkům UK, kteří se významně podíleli na organizaci jubilea.
Přednáška Ing. Josefa Tošovského
Guvernér České národní banky Ing. Josef Tošovský pronesl přednášku na téma Česká ekonomika na přelomu 20. století. Jak sám řekl, toto téma je mu velmi blízké a půda univerzity je pro ně příhodná. Ve svém věcném definování stavu naší ekonomiky vyšel z mezníku roku 1989, kdy se u nás ze dne na den prosadil svobodný ekonomický systém. I když se některé kroky prosadily rychle, zbyl velký soubor problémů, při kterém došlo k jistému selhání. Jeho příčina tkví, podle slov Tošovského, z nedostatečného institucionálního rámce. Pozornost soustředil i na problémy spojené s přechodem ČR do sjednocující se Evropy. Vstup do Evropské unie označil jako příslib "nových příležitostí a šancí". Transformace do struktur EU se stane pro naši ekonomiku zatěžkávací zkouškou - pokud budeme "kráčet pomaleji, bude se odstup od států unie prohlubovat." Do EU budou totiž na prahu nového tisíciletí vstupovat státy, které ještě před několika lety žily v plánovitém hospodářství. Často se také hovoří o udržení národního profilu. Podle mínění Tošovského rozhodne o průběhu přechodu do EU především "míra vzdělanosti a kultivovanosti našeho národa," a o ní rozhoduje i výchova nových vysokoškolsky vzdělaných generací našich mladých lidí.
23. čestná doktorská hodnost v době jubilea
V rámci slavnostního rozšířeného zasedání vědecké rady UK byl udělen čestný doktorát matematicko-fyzikálních věd profesoru Pierre-Gillesovi de Gennes, nositeli Nobelovy ceny za fyziku. Jeho laudatio přednesl děkan MFF UK prof. Bedřich Sedlák.
poslední změna 21. dubna 1999
Guvernér České národní banky Ing. Josef Tošovský pronesl přednášku na téma Česká ekonomika na přelomu 20. století. Jak sám řekl, toto téma je mu velmi blízké a půda univerzity je pro ně příhodná. Ve svém věcném definování stavu naší ekonomiky vyšel z mezníku roku 1989, kdy se u nás ze dne na den prosadil svobodný ekonomický systém. I když se některé kroky prosadily rychle, zbyl velký soubor problémů, při kterém došlo k jistému selhání. Jeho příčina tkví, podle slov Tošovského, z nedostatečného institucionálního rámce. Pozornost soustředil i na problémy spojené s přechodem ČR do sjednocující se Evropy. Vstup do Evropské unie označil jako příslib "nových příležitostí a šancí". Transformace do struktur EU se stane pro naši ekonomiku zatěžkávací zkouškou - pokud budeme "kráčet pomaleji, bude se odstup od států unie prohlubovat." Do EU budou totiž na prahu nového tisíciletí vstupovat státy, které ještě před několika lety žily v plánovitém hospodářství. Často se také hovoří o udržení národního profilu. Podle mínění Tošovského rozhodne o průběhu přechodu do EU především "míra vzdělanosti a kultivovanosti našeho národa," a o ní rozhoduje i výchova nových vysokoškolsky vzdělaných generací našich mladých lidí.
